Pavuèiny Stínù

V zajetí svíce mùj duch zas ožívá
již nejsem tentýž, jsem zmìnìn osudem
chci vzkøísit nadìji, rozetnout svá pouta
oèistit tìlo od prokletí høíchù

Letní d隝 proniká mým šatem
nìžnì mne hladí, stéká mi po tváøi
má mysl plyne, jak øeka staletím
vzpomínky na život v pavuèinách stínù

Mé rùže kvetou èerným plamenem
ostré trny na Tvé cestì k poznání
již nejsi tentýž, jsi zmìnìn osudem
již nejsi tentýž, …poznal jsi pravdu