Cesta do Kadaně

My táhnem rovnou cestou do Kadaně
a tam si užijem, patrně do dlaně.
My všichni táhnem rovnou cestou do Pardubic
a tam si užijem doufám, že ještě víc.

Do Vídně už nikdy ne na to velký ruský kolo,
na ruskym kole zvracim a prachbídně mi bolo.
Víckrát už ne do Bystrý, ona čeká, tajně doufá
a pro mě je to nejistý, ať si holka zoufá.

My táhnem rovnou cestou do Kadaně...

Po hlavní né moc do prava,
stojí knajpa Rudá hvězda,
vrchní je trochu divnej a dvakrát se mi nezdá.
Topinky a blbá kořalka, která nikdy neviděla švestky,
občas facka jak od Macka,
ale jinak je tam hezky.

My táhnem rovnou cestou do Kadaně...

Maj tam dobrý fazole a hrách
a holky v rytmu tančí čardáš na stole
a prach se víří pod lampou,
kde sedí pavouk Admirál
a se svou vahou pavoučicí v pavučinách
mouchy slinou rozkládaj si dál.

Ve Slaným je to nemastný a v Aši opět na Kaši.
V Rudný je to nudný stejně ve dne, jako v noci.
V Teplicích je veselo a v Dubí je tělo na tělo.
Bydlí tam náš Hurvajs a ještě nějaký cvoci.

My táhnem rovnou cestou do Kadaně...